Jako sport má lyžování celkem krátkou historii. Ale jako způsob cestování už existuje velmi dávno. Svědčí o tom jednak nález lyží ve středním Švédsku a jednak skalní kresba ze severního Švédska, oboje z období cca 2 500 př. n. l. Nejstarší literární zmínka je ve Vergilově Aeneidě napsané téměř před 2 000 lety.

Celá historie severských zemí je spjata s lyžemi a lyžováním. I při založení švédského království v roce 1521 králem Gustavem sehrály lyže důležitou úlohu. Bez lyží se neobešly ani mnohé bitvy 16., 17. a 18. stol.

Do 19. stol. bylo lyžování převážně evropským fenoménem. Začátkem 19. stol. se lyže dostaly prostřednictvím skandinávských emigrantů do Severní Ameriky. Američané je použili typicky po svém: v době “zlaté horečky” (1849) v honbě za zlatem.

Sondre Norheim

V roce 1868 Sondre Norheim z Norska provedl na lyžích revoluční změnu ve vázání tím, že k dosavadnímu držáku špičky boty přidal ještě vrbový držák paty boty. Tím se zlepšila ovladatelnost lyží. Následně Norheim, označovaný jako “otec” moderního lyžování, předvádí se svým přítelem na nových lyžích obraty, které později bývají označovány jako “telemark” nebo “kristiánka”.

Norheimovo jednoduché vázání
(převzato z www.alaska.net/~lfy/ HistoryofSkiing2.html)

V roce 1870 potom navrhuje první moderní lyže s hranami. Tyto lyže používali vojáci v I. světové válce a byly používány i na Olympijských hrách v roce 1924, kam byla tato disciplína tehdy poprvé zařazena.

(převzato z http://www.kokotele.com/history.htm)

Norheimovo vázání v podstatě vydrželo až do roku 1935, kdy se objevuje první vázání pomocí lanka, tzv. “kandahar”. O 4 roky později Hjalmar Hvan jako první na světě vynalézá bezpečnostní (odpojovací) vázání. V roce 1949 uvádí Howard Head na trh první komerčně úspěšné hliníkové lyže. První boty se zapínáním na přezku se objevují v roce 1955.

Roku 1957 začíná Scott vyrábět první hliníkové hůlky a konečně v roce 1960 jsou na trhu první lyže ze skelného laminátu.