(převzato z http://www.retech.cz/1c.htm)

Tak, jako většinu technických znalostí, i lepidla a lepení odpozoroval člověk od přírody. Kdo by neznal slepování včelích pláství nebo vlaštovčích hnízd. Také žáby přilepují vajíčka k vodním rostlinám a z lepkavých výměšků si pavouci předou sítě.Stejně tak se např. pyl nalepuje na blizny a hmyzožravé rostliny tímto způsobem “chytají” své oběti.

Není proto divu, že si člověk z přírody bral “její” lepidla. Byly to různé šťávy, pryskyřice, šelak (vylučovaný hmyzem) a škrob s přídavkem slin, krve, bílku a včelího vosku. Pravěcí lidé je používali k opravě a zhotovování nástrojů a pomůcek ze dřeva, keramiky a kůže. Egypťané používali živočišná lepidla ke spojování dýh, v nejrůznějších předmětech byla nalezena arabská guma, papyrové listy byly slepovány lepidlem z mouky a vody.

Proto se, když to bylo díky novým poznatkům v chemii možné, začala vyrábět lepidla syntetická. I když lze k tomuto účelu použít i organické látky, je mnohem praktičtější použít např. ropu.

Prvním syntetizovaným polymerem byl nitrát celulózy následovaný celuloidem. Avšak teprve fenolitické pryskyřice, představující druhou generaci polymerů, daly základ vývoji syntetických lepidel. Novou epochu znamenala pro lepidla hromadná výroba a později vývoj nových látek, které měly být lepeny. A, jako v mnoha jiných záležitostech, i zde vývoj výrazně urychlily válečné požadavky ve 40. letech 20. stol. Vytváření nových polymerů vedlo ke zrodu epoxydů a od roku 1950 také uretanů.

Nyní si můžeme vybrat z množství 25 000 druhů lepidel, která vyrábí na 600 firem. Přitom je zajímavé, že s pohými14 výrobky lze pokrýt celkovou potřebu z asi 85 %.

V posledních letech proslula kyanakrylátová lepidla, známá jako vteřinová. Jsou to typická konstrukční lepidla. Zůstávají tekutá, pokud jsou ve styku se vzduchem. Vytvrzování začíná teprve tehdy, působí-li tlak mezi oběma povrchy a je-li přítomno malé množství zásady. Při spojování strojních součástí stačí i vlhkost obsažená ve vzduchu. Ale i tato lepidla mají svoji nevýhodu: aby déle vydržela, musejí se uchovávat v chladu a i tak jejich životnost zpravidla nepřekračuje záruční lhůtu.