Původně člověk rozdělával oheň a připravoval jídlo na otevřeném ohništi někde na volném prostoru.

Později bylo ohniště přeneseno do jeskyně. Čím byla jeskyně větší (hlubší) a čím dále bylo ohniště od jejího vchodu, tím více a rychleji kouř zaplňoval prostor a znepříjemňoval nebo znemožňoval pobyt v jeskyni.

Situace se poněkud zlepšila, pokud se podařilo v nejvyšší m místě jeskyně prorazit otvor, kudy mohl kouř unikat. Rovněž později, když si člověk začal sám stavět příbytky, ponechával ve střeše z tohoto důvodu otvor. Avšak ani toto řešení nebylo ideální, protože kouř se zdržoval v horní části místnosti určitou dobu, než našel cestu ven. Možná, že právě tehdy člověk objevil proces uzení masa a ryb.