První kombajny, které slučovaly žací stroj a mlátičku, byly patentovány a sestrojeny ve 30. letech 19. stol. Podle některých údajů v roce 1836, podle jiných o 2 roky později. Za vynálezce bývá označován Američan Hiran Moore. Trvalo to však několik desítek let, než se kombajn rozšířil.

První kombajny byly taženy i poháněny koňmi. Minimálně 16, ale bývalo jich 30 i více. Koně a kombajn obsluhovala skupina pracovníků, od kočího přes plniče pytlů až k napáječům koní. Zařízení kombajnu bylo poháněno pojezdovými koly, odkud byl pohon dále veden řetězy a ozubenými koly. Kombajn tedy pracoval jen za jízdy. Později se zkoušel pohon kombajnu parním strojem. Zkoušel to i George Stockton Berry. Pod kotlem se topilo slámou. Přes nesporné výhody i ekonomičnost se příliš nerozšířily. Mimo jiné tomu bránilo nebezpečí vzniku požáru a také velká hmotnost kombajnu. Problém pohonu vyřešil teprve spalovací motor. Zpočátku byly kombajny taženy traktory, později dostaly vlastní motor.

Dnešní kombajny jsou moderně zařízeny. Nejenže lepší plní svoji základní funkci (sklidí obilí z více než 40 hektarů za den), ale jsou mnohem pohodlnější i pro obsluhu (např. je kabina vybavena klimatizací, která navíc udržuje mírný přetlak vzduchu, aby se dovnitř nedostal znečištěný vzduch).

(převzato z  eesc.orst.edu/.../Magazine/01Winter/ OAPimages/C03.html)