| Autobus |

Koňský "autobus".
První autobus byl známý pod názvem "carrosse". Měl osm míst pro cestující, byl tažen koňmi a
Blaise Pascal ho představil v Paříži roku 1662. (Viz heslo Barometr.) "Carrosse" jezdil v pravidelných několikaminutových intervalech bez ohledu na počet cestujících. Už to samo o sobě byla velká novinka. V roce 1823 tyto první autobusy jezdily také v části města Nantes ve Francii, kde je provozoval Stanislaus Baudry. Protože byly velmi oblíbené, rozhodl se své služby rozšířit, ale potřeboval pro ně nové jméno, které by dalo vědět, že jsou určeny pro všechny, kdo se s nimi chtějí svézt. Konečná zastávka v centru Nantes byla před obchodem, jehož majitelem byl M. Omnes. Obchod se jmenoval Omnes Omnibus. Latinské slovo omnibus znamená "pro všechno" majitel totiž tvrdil, že u něho lze koupit všechno , může však znamenat i "pro všechny". Tak se stalo, že Baudry si zvolil pro svou dopravní službu název omnibus, který byl později zkrácen na bus.Parní autobusové linky se kolem roku 1830 zavádějí v Londýně, Paříži, Bruselu a jinde. Parní vozy už tehdy dosahovaly rychlosti až 50 km/h. Neobyčejného rozmachu dosáhla tato doprava především v Anglii, kde bylo postaveno nejméně 50 parních vozů, často velmi dokonalých a zařízených pro dopravu 5 - 20 osob. Parovůz
W. H. Jamesa měl dokonce i jakýsi diferenciál, tj. navzájem nezávislé otáčení obou zadních kol (v zatáčce se vnitřní kolo otáčí pomaleji, vnější rychleji). Největší zásluhu o hromadnou dopravu parními vozy má však Angličan Walter Hancock, který postavil v letech 1827 - 1838 celkem 9 vozů. Hancock zřídil veřejnou meziměstskou dopravu mezi Londýnem a Paddingtonem. Jeho parní vozy byly velmi bezpečné a měly elegantní tvar v mnohém připomínající dnešní autobusy. U zákazníků byly velmi oblíbeny, avšak překážky zejména ze strany podnikatelů železnice způsobily, že za půl roku musel dopravu zastavit.
Hancockův parní omnibus z roku 1834.
První autobus s benzinovým spalovacím motorem se objevil v Německu mezi léty 1895 a 1897. Byl pro 8 pasažérů, motor byl jednoválcový a měl 4 HP. Později jezdily benzinové autobusy mezi Nantes a Velheuil. Vážily šest tun a měly místa pro osmnáct pasažérů.
Od roku 1847 bylo možné spatřit v Londýně první patrový autobus, ovšem s koňským potahem. Patrové autobusy s uzavřeným horním poschodím a dieselovým motorem se tu objevily v roce 1930. Autobusy tažené koňmi však nezmizely ihned po zavedení spalovacích motorů. Poslední britský autobus s koňským potahem dosloužil v Newmarketu v roce 1932, když pošel jeden z tažných koní.

Pravý londýnský double-decker u Niagarských vodopádů.
(převzato z http://w3.one.net/~jeffelle/99niagara/01-thu.htm)
Kolem roku 1915 se autobusová doprava objevovala ve všech větších městech. Z počátku bylo šasi autobusů a nákladních automobilů stejné. Teprve asi od roku 1922 začínaly mít autobusy celou vlastní konstrukci.

Škoda 506 z roku 1930

Škoda 706 RTO z roku 1958
(oba obr. převzaty z http://www.mujweb.cz/www/machr/ramecky.html)
V polovině 80. let se na světě vyrobilo kolem 3,5 milionu autobusů.