Projekt ARGUS – hledání mimozemských civilizací

Ode dne,kdy lidé zjistili, že svítící body na noční obloze jsou další Slunce, nás zajímá odpověď na otázku: jsme sami? Jsou snad ještě jiné civilizace v hlubinách Vesmíru?

V roce 1977 byly s pomocí obrovité antény Státní Radiové Observatoře v Ohio zachyceny signály, které by mohly být mimozemského původu. Pro svůj mečivý zvuk jsou námy pod názvem “Wow!”. Signály trvaly 37 sekund a byly vysílány na vlnové délce 21 cm (tak zvaná vodíková díra).Použitá anténa zvaná Big Ear (Velké Ucho), je schopná zachycovat signály ze vzdálenosti 20.000 světelných let, pro svůj velmi malý přijímací úhel je však schopna sledovat jen jednu milióntinu oblohy.

Aby bylo reálné zachytit signály z libovolného směru, museli bychom vybudovat milión podobných antén po celém povrchu Země. To by ovšem znamenalo na jejich stavbu vynaložit finanční prostředky, blížící se hrubému obratu celé Země.

Díky pokroku v technologiích je však dnes již možné jiné řešení, které hodlá Liga SETI uskutečnit. Záměrem projektu Argus je vybudovat 5.000 malých a relativně levných přijímacích radioastronomických stanic, zřízených a obsluhovaných radioamatéry či mikrovlnnými experimentátory. Tyto stanice používají parabolické antény o průměru 5m, nebo i menší, takové, jaké jsou používány pro příjem televizního družicového vysílání. Mají větší přijímaný úhel, než Velké Ucho. Jejich citlivost je ovšem asi 200x menší, než obří anténa v Ohio, lze ji však dnes za použití současných technologií podstatně zvětšit. Pomocí integrace signálu lze fakticky zvýšit citlivost systému osmkrát, použitím tzv. digitálních schránek, širokých jen několik Hz, můžeme citlivost systému zvýšit více než 30x. Tak lze získat citlivost amatérského zařízení na úrovni Velkého Ucha z roku 1977, kdy byl zachycen signál “Wow!”.

Přijímací stanice obsahuje parabolickou anténu, nejčastěji trvale vertikálně směrovanou, dále válcový vlnovod s nízkošumovým GaAs předzesilovačem, průmyslový skenovací mikrovlnný přijímač řízený personálním počítačem se zvukovou kartou, použitou jako analogově digitální převodník. Použitý software umožňuje rychlou Fourierovu transformaci pro zpracování digitálního signálu. Náklady na pořízení jedné přijímací stanice činí několik tisíc US dolarů, máte-li již parabolu a přijímač, klesnou na pouhých několik set US dolarů. Technické podrobnosti zjistíte na Internetu.

Ke Dni Země, 21. dubna 1996, bylo prvních pět těchto stanic uvedeno do provozu: v Severní Americe, Evropě a Pacifiku. Autoři projektu Argus předpokládají, že v průběhu 2 let se jejich počet zvýší na 500, a do roku 2001 jich bude již víc jak 5.000 po celém povrchu Země.

Parametry amatérského přijímacího zařízení s anténou o průměru 5 metrů:

Zdá se vám tento námět tak trochu nad vaše možnosti? Pak spojte svoje síly. Vytvořte na vaší škole Vědecký klub mládeže AMAVET, zkontaktujte se s pracovníky z oblasti astronomie, výzkumnými pracovníky z oblasti mikrovlnné techniky, firmami zabývajícími se sdělovací technikou, se zkušenými vojáky. Parabola se dá sehnat u sponzorů, ale lze ji i vyrobit. Sponzoři by vám měli též přispět na zakoupení mikrovlnného přijímače. Taky vám jej může věnovat, či prodat se slevou, v rámci své propagace zahraniční firma. Počítač PC je dnes na každé škole, audiokarta není vzácností.

Za rok či dva se bude moci váš klub v Soutěži vědeckotechnických projektů mládeže pochlubit tím, že realizoval moderní přijímací zařízení pro vyhledávání mimozemských civilizací, tím, co jste se při tom vše naučili, co jste postavili vlastními silami, tím, že jste se iniciativně zapojili do mezinárodního výzkumného programu. A možná, že právě vaše anténa přinese odpověď na otázku, zajímající celé lidstvo …

• Internet – http://www.setileague.org/
• korespondence redakce EL s výkonným ředitelem Ligy SETI, H. Paulem Shuchem, PhD.