I nejsložitější vědecké aparatury se skládají z jednoduchých částí. Zde je několik návodů na jejich zhotovení.
Lihový kahan
Ve středu kovového šroubovacího víčka skleněné
lahvičky prorazte hřebíkem otvor. Do otvoru zasuňte trojhranný pilník a otáčivým
pohybem zvětšete otvor na průměr asi 8 až 10mm. Okraje otvoru zapilujte plochým
pilníkem. Z měkké plechovky nebo z plechu vystřihněte kousek asi 2,5cm široký
a 4cm dlouhý. Stočte ho do trubičky na vrtáku vhodného průměru tak, aby přesně
zapadal do otvoru ve víčku lahvičky. Zasuňte trubičku do otvoru ve víčku asi 1cm
směrem do lahvičky. Trubičku můžete podél spojení s víčkem i podél švu
připájet. Knot lze udělat z bavlněných odstřižků, z kousků froté ručníků
nebo ze svazku pramenů bavlněné šňůry. Knot
musí být dost dlouhý, aby dosáhl až na dno skleničky a zakrýval ho. Aby se líh
zbytečně neodpařoval, když se s kahanem nepracuje, přikryjte knot uzávěrem
z plastické hmoty.
Jednoduchá trojnožka
Jednoduchou trojnožku si vyrobíte z plechovky tak, že odstřihnete část jejího
pláště. Z různě velikých plechovek tak zhotovíte různě veliké podstavce i pro
jiné pokusy. Podél horní hrany propíchněte otvory, aby mohly unikat produkty
spalování.
Přístroj na destilaci vody
Z právě zhotovených pomůcek si můžeme již sestavit jednoduchou aparaturu:
destilační přístroj. Vodu vaříme v konvici, která je položena na trojnožce a
ohřívána lihovým kahanem. Vodní páry kondezují ve sklenici od zavařeniny
uzavřené velkou korkovou zátkou a ponořené v nádobě se studenou vodou. Spojení
provedeme gumovou hadicí a utěsníme lepicí páskou nebo tmelem.
Filtr
Květináč se zátkou z vaty ve dně a s několika centimetrovou vrstvou písku vytvoří
filtr, který pro mnohé účely vyhovuje. Květináč podložíme naší trojnožkou.
Přístroj na výrobu plynu
Je to malý Kippův přístroj. Tuhá reagencie (zinek, mramor, sirník železnatý atd.)
je umístěna ve velké zkumavce s otvory, zásoba kyseliny je ve sklenici nebo v jiné
nádobě. Otvory ve dně zkumavky uděláte pomocí dmuchavky tak, že ostrým plamenem
míříte na jedno místo tak dlouho, dokud se sklo neproděraví. Na dno zkumavky
nasypete skleněné kuličky, nebo tam postavíte krátké kousky skleněných trubiček,
aby na nich mohla ležet tuhá reagencie. Zkumavka je uzavřena gumovou zátkou se
skleněnou trubkou, kterou gumová hadice spojuje se skleněnou hubicí. Výtok se
uzavírá tlačkou nebo stisknutím hadice prsty.
Se souhlasem UNESCO zpracováno podle
knihy Základy přírodních věd v pokusech,
SPN Praha, 1972