Kyselý déšť a půda

Přemýšleli jste někdy nad zdánlivě jednoduchou otázkou: co je vlastně půda, tedy hmota, po níž chodíme, která živí nás i ostatní organismy? Půdoznalci čili pedologové vám bez váhání prozradí, že půda vlastně není nic jiného než útvar, který se neustále vyvíjí z povrchových zvětralin zemské kůry a zbytků organismů, zejména rostlin a živočichů.

Naše zamyšlení nad vztahem půdy a kyselých dešťů začneme tvrzením, že kyselé znečištění ovzduší bude asi škodlivější v oblastech, kde půda již kyselá je. Není žádným překvapením, že kyselost půd se zvyšuje, jestliže:

• půda vzniká z hornin, které mají samy o sobě kyselou reakci

• podnebí v určité oblasti je vlhké a chladné zároveň

• humus, vzniklý zejména z listí ležícího na povrchu půdy, má kyselou reakci. Přitom tzv. hrabanka, pocházející z jehličí, má sklon k větší kyselosti než humus, pocházející z rozložených listů. I tady ovšem, ostatně jako všude v přírodě, existují vyjímky. Některé listnaté stromy jako např. buky produkují organickou hmotu, vyznačující se nízkým pH.

Nízké pH Vysoké pH

Zatímco ještě v 70. letech jsme měli v Československu asi 15 % orné půdy kyselé, dnes je to už nejméně dvakrát tolik.

Kyselý déšť rovněž zasahuje společenstvo organismů ve sladké vodě tím, že vyplavuje pro rostliny a živočichy nebezpečné kovy z půdy do řek, rybníků či přehradních nádrží. V tomto směru považují biologové za zvlášť škodlivý hliník. Ten totiž ucpává rybám žábry, takže v mnoha případech hynou.

Převzato z materiálů ČEZ