Na významné datum 11.srpna 1999, jsme se připravovali již několik dní předem. Vyrobili jsme si speciální brýle, a sice s použitím návodu z "Průvodce pro nejširší veřejnost" vydaného Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti. Místo vyvolaných filmů jsme ale použili pokovené fólie, které se používají pro balení květin. Další malou inovací bylo, že jsme je vyrobili "dvoustupňové": Dvě vrstvy na jedné polovině pro případ oblačné oblohy, a tři vrstvy na druhé polovině pro případ bezoblačné oblohy. To se nám skutečně osvědčilo, protože nad Příbramí byly v době zatmění cáry mraků, mezi nimiž jsme chvilkami měli možnost sledovali unikátní vesmírné divadlo.

Pro nepřímé pozorování jsme vyrobili ze školní optické laboratorní soupravy model - hvězdářský projekční dalekohled. Vzdálenosti mezi čočkami a matnicí jsme nastavili zkusmo, pro optimální zobrazení Slunce.

Když začalo vlastní zatmění, zkoušeli jsme matnici čirou, a pak potaženou černým papírem. Výsledek jsme porovnali s projekční schopností "pravého" hvězdářského dalekohledu členů našeho astronomického kroužku. Ten dosahoval kontrastnějších obrázků, protože u něj je omezen vliv okolního osvětlení.

K pozorování jsme použili i svářecí kuklu. I když bylo její sklo již velmi poškozeno kapkami žhavého kovu od svařování, bylo Slunce dobře pozorovatelné.

Po ulici auta v té době jezdila pomalu a hlavně málo, a s rozsvícenými světly. My jsme se na střeše Q-klubu dočkali maximálního zatmění, které bylo asi 96 %, ve 12 hodin a 43 minut. Na krátkou dobu se zešeřilo a trochu se i ochladilo.