Soutěžní práce z Národního finále Soutěže vědeckých a technických projektů mládeže EXPO Science AMAVET, 1999

Ochrana jírovce maďalu (kaštanu koňského)
a jiných dřevin před
klíněnkou jírovcovou
(životní projevy škůdce a jeho parazitoidé)

Nejvíce podezřelí jsou američtí zástupci rodu Cameraria, poněvadž žijí na tamějších několika druzích jírovců. Není však vyloučeno, že se jedná o druh provenience východoasijské, původně adaptovaný na javory. Z Makedonie se klíněnka rychle rozšířila do střední a západní Evropy (např. Rakousko 1992, Německo 1994). U nás byla poprvé zaznamenána v roce 1993 na lokalitách Lednice, Valtice a Břeclav (Šafránková I., 1996: Nový druh klíněnky v ČR a kalamitní poškození jírovců. Živa 44 (4): str. 172–173).

V roce 1997 klíněnka napadla jírovce na většině území České republiky. Již během července a srpna se na některých porostech projevilo odumírání většiny listové plochy a opad listů. Narozdíl od dubů a jiných listnatých dřevin, které trpí běžně holožíry od housenek a obrážejí do 14 dnů, toto se u jírovců neděje. Defoliovaným kaštanům raší opět nové listy cca ve 2 % případů až začátkem září, některé přitom současně kvetou. Tento jev stromy značně vysiluje.

Klíněnka jírovcová je drobný, okrově hnědý motýlek s bílou kresbou na křídlech, délky se složenými křídly cca 4 mm a v rozpětí křídel cca 7 mm.

Z pozorování vyplynulo, že pro přezimování a líhnutí škůdce je nezbytné vhodné mikroklima v mině. Ze samotných kukel (přezimující generace 1997/1998) vypreparovaných z listů v diapauze se žádný dospělý motýlek nevylíhl. V sezóně 1998/1999 se z přezimujících kukel vypreparovaných z listů na konci diapauzy (10.-15.dubna) líhlo cca 10% dospělých jedinců.

Významnou součástí biologického odporu jsou Markem Mrázem nalezení parazitoidé z nadčeledi Chalcidoidea. U nás se jedná o druhy Pnigalio agraules (Walker), Minotetrastichus frontalis (Nees), Pnigalio pectinicornis (L. ), Cirrospilus pictus (Nees), Cirrospilus vittatus Walker, Chrysocharis pentheus (Walker), Closterocerus trifasciatus Westwood. (První druh dosud nebyl znám z Moravy, druhý z celé České republiky). Dalšími parazitoidy jsou v menším počtu se vyskytující některé druhy z čeledi Braconidae. V sezóně 1997 dosahovala parazitace na pozorované lokalitě v Brně cca 3,5 % a v sezóně 1998 již cca 11 %.

Pro budoucnost se předpokládá, že klíněnka bude v horizontu 5–10 let intensivně parasitována. Během jedné sezóny stoupla parazitace na sledované lokalitě v Brně o 7,5 %. Proto je vhodné proti klíněnce jírovcové použít pouze takové prostředky, které by neškodily jejím parasitoidům. Přes toto kritické období se jeví nutné jírovce převést za pomoci šetrného chemického ošetření. V opačném případě hrozí, že oslabené jírovce, zejména v blízkosti komunikací, kde na ně působí exhalace, zasolení a zaasfaltování, začnou odumírat.

Dospělé klíněnky se líhnou zjara kolem 10.–25. dubna. V případě teplého začátku jara to může být až o několik dnů dříve. Vylíhlá imaga této první generace mají afinitu k nejbližším tmavým svislým plochám, to jest ke kmenům jírovců. Zde se soustřeďují na severní a severovýchodní straně kmene do výšky prvních větví – jsou stínomilní. Zde jim po dobu cca 10 dní uzrávají vajíčka. Imaga pozdější generace se soustřeďují po celém obvodu kmene včetně nasluněné strany. První generace klade vajíčka zejména na spodní patra větví, druhá generace preferuje střední část koruny stromu. Vrcholové části stromu zasahují poslední generace klíněnky koncem léta a na podzim. Tomu odpovídá poškození jednotlivých pater stromu (viz. graf). Typickým úkazem jsou koncem léta zcela defoliované stromy s malým množstvím drobných dozrávajících plodů.

Kolem 10.–25. dubna (ihned po vylíhnutí) se začínají pářit dospělci jarní generace a začátkem května mají první zralá vajíčka – bezbarvá, průhledná, tvaru ploché čočky, 0,25–0,3 mm široká. Kladena jsou do sníženin na horní straně povrchu listů, většinou poblíž žilek. Larvičky se spodní stranou vajíčka prokousávají přes listovou pokožku do palisádového parenchymu listů, takže vůbec nepřijdou do styku s vnějším prostředím. Uvnitř listu vykusují nejdříve chodbičku, později plochou minu (podkopěnku), kusadly rozrušují výhradně palisádový parenchym a vysávají tekutý obsah buněk. Miny v listech jsou proto vidět převážně jen z pohledu shora, houbový parenchym na spodu listu i obě pokožky jsou nedotčeny. Tekutý trus odkládá larva pravidelně na jedno kruhové, asi 1 cm široké místo v mině. Do parenchymu se trus vsakuje a tvoří nápadnou tmavou skvrnu. Shora i zdola jsou larvy chráněny před vlivem prostředí pokožkami listu.

Larva dosahuje v pozdějších vzrůstových stupních 5–6 mm, je běložlutě průsvitná s poněkud temnější plochou hlavou. Kukly první generace se objevují během prvního týdne června. Mezi 10.–30. červnem, ale i v červenci se líhnou dospělci 2. generace. Druh má celkem 3–5 generací v roce. Larvy připravující se na přezimování si uvnitř listu spřádají hedvábně jemný kokon, ve kterém přežívá kukla.

Plodnost jednoho páru klíněnek se odhaduje na 1 200 potomků během sezóny (Deschka G., 1995: Schmetterlinge als Einwanderer. 2.4.4. Cameraria ohridella DESCHKA a DIMIC’ 1986 (Gracillaridae) Stapfia 37, Zugleich Kataloge des OÖ. Landesmuscums NF 84: s. 77–128). Klíněnka jírovcová u nás žije téměř výhradně na jírovci maďalu – kaštanu koňském. Dále se vyskytuje na kříženci jírovce maďalu s pavií amerického původu. V sezónách 1997 a 1998 nebyli napadeni kříženci první jarní generací vůbec, druhou generací jen výjímečně a masově na ně byla kladena vajíčka až letními generacemi. Na listech byla však patrná vysoká úmrtnost larev (přes 90 %) v nejranějších vzrůstových stupních. Výskyt škůdce byl zaznamenán i na jiných dřevinách (např. javoru).

V prosvětleném snímku je mezi pokožkami listů patrná larva škůdce vykusujídí vnitřní parenchym.	Klíněnka jírovcová je drobný motýlek s bílou kresbou na křídlech. V rozpětí měří cca 7 mm.	Kukla škůdce (Cameraria ohri- della) měří ve skutečnosti 3-4mm. Přezimuje ve spadaném listí, chráněná mezi pokožkami listu.

Závěr – způsob ochrany jírovců a dalších dřevin (Podaná přihláška vynálezu)

Boj proti klíněnce jírovcové má několik fází:

První fáze:
Provést pečlivé podzimní a jarní shrabávání opadaných listů (do 10. dubna) s přezimujícími kuklami a jejich spálení nebo kompostování.

Druhá fáze:
Dospělé klíněnky se na jaře po výletu ze spadaného listí koncentrují na kmenech jírovců do výšky prvních větví. Zde se zdržují po dobu cca 10 dní a dozrávají jim vajíčka. To je moment kdy lze škůdce zasáhnout velmi selektivně postřikem těchto míst kontaktním insekticidem (přirození nepřátelé si na kmen nesedají) do maximální výše kterou umožňují pozemní prostředky (žebřík, prodloužení ramene zádového postřikovače). Toto ošetření je nutno provést v závislosti na výletu škůdce na všech kmenech jírovců a to 10. dubna a opakovat 20. dubna. Nejlepších výsledků při hubení dospělců klíněnek bylo dosaženo pyrethroidním přípravkem s účinnou látkou lambda-cyhalothrin. Jedná se o přípravek KARATE 2,5 EC (registrační číslo MZe ČR 3555-1), pro aplikaci se ředí vodou dle návodu k použití – položka okrasné rostliny. Přípravek je dostupný v maloobchodní síti, v prodejnách se zahrádkářskými potřebami v balení 100 ml. Materiální náklady na jeden postřik stromu nepřekročí 1,– Kč. Použití a práce s uvedeným přípravkem musí být v souladu s příslušnými předpisy.

Pyrethroid je látka známá od starověku. Už staří Řekové pěstovali chryzantémy, které pyrethroidy obsahují, k výrobě tzv. perského prášku, jehož používali proti různým parazitům v domácnostech. V době chemizace se podařilo tuto látku syntetizovat a používá se velice vydatně v zemědělství a ovocnářství, běžně se s ním ošetřuje obilí, zelenina, vinná réva (v nižších koncentracích). Pyrethroidy mají velmi “otevřené nůžky”, vysokou účinnost a minimální toxicitu.

Pozdější generace klíněnky se vyskytují i ve vrcholových partiích kmenů a koruny stromů, a v důsledku toho již nejsou z pozemních prostředků prakticky zasažitelné. Připadá v úvahu jen aplikace letecká s mnohonásobně vyšší spotřebou insekticidů, z hygienických důvodů neproveditelná ve městech a mající velký negativní ekologický dopad na společenstva užitečných druhů a parazitoidů adaptujících se na klíněnku. Hubení pozdějších generací klíněnek je považováno za neefektivní. Rovněž předčasné kácení napadených alejí je nesprávné.

Při pečlivém shrabání a chemickém ošetření dosahuje poškození listové plochy minami v polovině měsíce října v průměru 30 %. Toto poškození není pro strom tak velkým zatížením jako 95% snížení fotosyntézy listů při použití jen běžné údržby (běžnou údržbou se rozumí shrabání listí v předchozí sezóně do 10. dubna z 50–60 %).

	Lokalita kde nebylo listí v předchozí sezóně (od 10. dubna) shrabáno a kmeny nebyly chemicky ošetřeny.
	Lokalita kde bylo listí v předchozí sezóně (od 10. dubna) shrabáno z 90-95% a kmeny nebyly chemicky ošetřeny.
	Lokalita kde bylo listí v předchozí sezóně (od 10. dubna) shrabáno z 90-95% a kmeny byly chemicky ošetřeny.

RNDr. Pavlu Lautererovi z Entomologického oddělení Moravského zemského muzea za odborné vedení a podnětné připomínky k textu.

Ing. Aleši Svatošovi, CSc. a Ing. Michalu Hoskovcovi, CSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR za rady a literaturu.

Prof. Ing. Radomíru Mrkvovi CSc., vedoucímu Ústavu ochrany lesů Agronomické fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické university za poskytnutou konzultaci.

Ing. Jaroslavu Markovi z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského za poskytnuté rady a literaturu.

Dr. Františku Gregorovi za poskytnutou pomoc a podporu.

… a mnoha dalším.

GRAF 2

GRAF 3

Marek Mráz   
Černého 17  
635 00 Brno  
tel.: 05/46 21 01 33 
fax: 05/46 21 13 39 
GSM: 0602/ 524 222