Tato soutěžní práce zvítězila na regionální soutěži
vědeckých a technických projektů mládeže
QUIDEX 99
v Q-klubu AMAVET Příbram
Aplikace stomatohygienického programu
na děti ve věku 11 - 16 let
Kateřina Kalenská, Jan Lánský, Kateřina Pourová
Gymnázium Hořice a SOŠ
Cíl práce
Cílem této práce je zjištění možností redukce množství mikrobiálního povlaku s
použitím správných metod čištění zubů a barevného indikátoru zubního povlaku.
Dále chceme zjistit pomocí dotazníku, jaká je u dětí úroveň péče o chrup a jaké
mají děti znalosti z oblasti péče o hygienu dutiny ústní. Pokusíme se najít určitou
souvislost mezi dosaženým stupněm znalostí metod a prostředků používaných při ústní
hygieně a objektivně stanovenou výškou zubního plaku. V rámci pátrání po příčinách
obecně špatné péče o chrup v naší populaci budeme zjišťovat také dostupnost pomůcek
potřebných k dostatečné orální hygieně.
Metodika
Pro sledování úrovně ústní hygieny byly určeny čtyři zuby reprezentující
specifické sexanty zubu. Jako indikátoru zubního povlaku jsme používali roztok vodného
bazického fuchsinu v 1% koncentraci.
Stanovili jsme plošky zubů, které byly vždy pro příslušné měření rozděleny na
třetiny. Aplikovali jsme indikátor a odečetli odpovídající hodnoty skore. Hodnoty
byly sledovány na souboru 67 dětí, celým výzkumem však prošlo pouze 58 dětí.
Poprvé byl aplikován indikátor bez předchozího upozornění. Polovina souboru byla
poté instruována o správném způsobu hygieny dutiny ústní stírací metodou pomocí
zubního kartáčku. Dále byli respondenti instruováni o hygieně v aproximální
oblasti chrupu dentální nití. Druhá polovina souboru o zásadách zlepšené ústní
hygieny instruována nebyla. S časovým odstupem přibližně 1 měsíce byla znovu měřena
výška mikrobiálního zubního povlaku na jednotlivých ploškách zubu.
Výsledky měření byly zhodoceny statisticky. Byla provedena analýza dat, grafické
zpracování dat, průkaznost rozdílů mezi 1. a 2. měřením byla prokázána pomocí
t-testu v dobré shodě.
Shrnutí
1. Nejvýznamnější cestou předcházení nemocem zubů a dásní je mechanické odstraňování
zubního plaku z povrchu zubů.
2. K mechanickým prostředkům použitelným pro odstraňování zubního plaku patří
zubní kartáčky, dentální nit a párátko. Tyto pomůcky však málokdo používá, většina
našich respondentů se spokojí se zubním kartáčkem a pastou.
3. Odolnost zubní skloviny proti kazu zvyšují fluoridy.
4. Zuby je třeba čistit nejlépe po každém jídle, doba čištění zubů by měla být
alespoň 5 minut.
5. Čištění zubů jakoukoli metodou by v žádném případě nemělo bolet.
6. Krvácení z dásní při čištění zubů je většinou příznakem chronického zánětu
dásní.
7. Děti se umí dobře naučit stírací metodu čištění zubů s použitím dětského
zubního kartáčku a dětské zubní pasty. Starší děti mohou dále používat dentální
nit pro péči o mezizubní prostory.
8. Děti ve věku okolo 12 let pečují o chrup daleko méně a hůře než adolescenti ve
věku okolo 15 let.
9. Chlapci věnují péči o chrup méně pozornosti než dívky, především ve skupině
dvanáctiletých, informace o správné péči o chrup měla na ně menší dopad.
10. Množství zubního plaku se u skupin, kterým byla poskytnuta informace o správné péči
o chrup, významně snížilo.