SLEDOVÁNÍ VLIVU HYPOMETYLACNÍCH LÁTEK
NA VÝVOJ A DIFERENCIACI ROSTLINY

   Jistě jste si už někdy položili otázku: "Po kom ta naše dcera či syn je?" nebo při pohledu na dítě jste si řekli: " To je celá maminka resp. tatínek, ba dokonce babička nebo dědeček". Ano, mluvíme o dědičných vlastnostech. Nebo jste se určitě zamysleli nad otázkami nevyléčitelných nemocí, nad nekontrolovatelným bujením zhoubných buněk, nad vznikem nádorových onemocnění.
   Obdobně i já jsem si kladla otázky: "Kde se to v člověku odehrává, jak to vzniká, jak se to vše dá ovlivnit." Oblastí genetiky (molekulární biologií) se teoreticky zabývám asi 4 roky, což mě nakonec přivedlo až na špičkové pracoviště mezi vědce pracující v tomto oboru - Biofyzikální ústav Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR) v Brně. Zde jsem mela možnost si své teoretické znalosti ještě více prohloubit, částečně jsem dostala odpověd' na dříve neznámé otázky, které všechny směřovaly k poznání molekuly DNA - DEOXYRIBONUKLEOVÉ KYSELINY, jako nositelky genetické informace - informace pro stavbu celého organismu, molekuly, která tuto informaci přenáší z generace na generaci.
    Na tomto pracovišti skupina vědců již asi 10 let objasňuje epigenetické mechanismy (prostředek pro komunikaci genomu s vnějším prostředím), jejichž potvrzení má celosvětový význam v objasňování funkce DNA. V rámci svého projektu zjistili, že v genomu modelových rostlin se zvyšuje hladina metylovaného cytozinu při stresu rostlin s okolním prostředím (možnost vzniku genetické změny - mutace) a naopak hladina metylovaného cytozinu poklesla, když přestal stres působit.
   Jedním z dílčích výzkumů byla i moje práce v rámci SOČ, nesoucí název Sledování vlivu hypometylačních látek na diferenciaci rostliny. Na půdě BFÚ AVCR mi bylo umožněno vykonávat samostatně nebo pod dozorem zkušených pracovníků experimentální práci v laboratoři rostlinné genetiky, kde jsem se seznámila s náročnými experimentálními metodami jako je kultivace rostlin in vitro, izolací genové DNA, její analýzou pomocí restrikčních endonukleáz a molekulární hybridizací. Během mé práce se podařilo získat několik pozoruhodných výsledků, které ukazují na důležitou funkci metylace DNA ve vývoji.
   Povzbuzením pro mě je, že tyto výsledky byly dále ověřovány a publikovány v odborném časopise a též zaujaly odborníky z lékařské fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové, což mě ujišťuje, že každý nový poznatek z genetiky je využitelný v různých oborech, zvláště v lékařství. Odhalování podstaty genetiky probíhá v různých rovinách. V poslední době získáváme cenné poznatky z výzkumu mořského dna. Oceány nejsou pouze zdrojem obživy, ale také nesmírně cennou databází biologických a genetických informací. Ukazuje se, že látky obsažené např. v mořských houbách či plžích, mají vlastnosti, které by nám mohly pomoci v boj i se zhoubnými viry, či dokonce s rakovinou. Brzy možná budeme používat nenávykové prášky proti bolesti, které vzniknou díky jednomu velmi zajímavému plži. Nechejme se překvapit a přejme si, aby to bylo co nejdříve.

Markéta Šlapalová studentka Gymnázium Vyškov