Září - September

Sedmý měsíc zemědělského roku v novodobé češtině dostal jméno září. Podle K.J.Erbena zařadili staří Slované září, říjen, listopad mezi žluté měsíce. Koncem září a v říjnu, podle zeměpisné polohy sbírali Slované tříslo rostlin - škump nazývaných "ruje" (např. "ruj vlasatá") pro podzimní a zimní vydělávání kůží. Tříslo obsahuje žluté barvivo "fisetin" - "benátský sumach". Vydělávané kůže mají pak žlutonahnědlou barvu. Slovem "Ruj" je nazývána staroslověnsky žlutá barva, srbština jej používá dodnes (houba liška srbsky "rujnica"), severní Slované tak nazývali ostrov (dnes poloostrov) podle nažloutlých schránek mlžů a plžů, které jej tvoří - Rujana, s významnou předkřesťanskou svatyní.
    Původní název září - "zaruj - zářij" vznikl z předlohy "za" a slova "ruj" a znamená předchází říjnu = žlutému měsíci, podobně vznikla slova zá-řez, zá-toka, zá-svit... Vydělávání kůží byla po sklizni obilí nejrozšířenější činnost tehdějšího lidu, dodnes mají vydělávané kůže žlutavé odstíny.
    Jiné slovanské pojmenování pro září je "verešeň", podle kvetoucího vřesu. Září se též nazívá "jeseň", dříve to bylo období srpna a září, "podzim" potom říjen a listopad. Je to období konce vegetace a sklizně plodin, přesto ještě znovu kvetou některé rostliny jako pampelišky, potom ostružiny a vřesy.

Ing. Josef Podlaha