jména

	Datum	Jméno	Původ jména	Význam jména
Po	19. 5.	Ivo	hebrejský	Ve slovanských jazycích je Ivo patrně domácká podoba k Ivan (ruské formy jména Jan) "Bůh je milostivý". Jiný význam jména pochází z germánského Iwa "tis", popřípadě "válečník ozbrojený tisovým lukem". Ivo (Yves de Kermartin 1253 - 1303) pocházel z Bretaně. Vystudoval práva a stal se "advokátem chudých". Sousoší s jeho postavou od Matyáše Braouna zdobí i pražský Karlův most.
Út	20. 5.	Zbyšek	český	Stejně jako Zbyněk (16. 6.) je i Zbyšek domácká forma jmen Zbyhněv a Zbyslav. První složkou je základ slovesa zbýti, jméno lze tedy vyložit jako "zbyl hněv", přesněji "posilující hněv", nebo "posilující slávu". Zkrácený tvar Zbyšek se používal už ve středověku. Svědčí o tom například jméno malíře miniatur na dvoře arcibiskupa Arnošta z Pardubic - Zbyšek z Trotiny.
St	21. 5.	Monika	nejasný	Původ jména by měl vycházet z názvu prastarého božstva vyznávaného Féničany s pozdějším fénickým významem "bohyně". Další výklady z řečtiny vycházejí ze slova monos "jediná" nebo z latiny moneo "rádkyně". Monika byla matka teologa, filozofa a křesťanského biskupa Aurelia Augusta, která zemřela roku 388 v Ostii, přístavu Říma. Augustin ve svých vzpomínkách na Moniku vytvořil ideál ženy a matky.
Čt	22. 5.	Emil, Emilián	latinský	Jméno vzniklo jako kratší podoba latinského Aemulus, jehož význam je "soutěžící, soupeřící". O rozšíření jména se zasloužil humanitní spisovatel a filozof Rousseau (zemřel 1778) stejnojmenným spisem. Emilián byl biskupem v Anglii v první polovině 8. století. Vytáhl s vojskem na pomoc Franské říši proti Saracénům. Padl v bitvě u Autanu v Burgunsku roku 732. Emil byl poustevník z Aragonie, kterého zvolili biskupem severoitelského města Vercelli. Vyznamenal se mimořádnou dobročinností, zemřel v roce 510 a byl prohlášen za svatého.
Pá	23. 5.	Vladimír	slovanský	První složka jména Vladi- se vykládá jako "vládce", druhá -mir "svět". Význam jména je tedy "světovládný" nebo "mocný vládce". Slavný nositel jména byl kyjevský velkokníže Vladimír (956 - 1015), který se dal pokřtít v roce 987, aby získal za spojence Východořímskou říši. Toto spojení utvrdil dynasticko-politickým sňatkem s dcerou císaře Basila, Annou. Rozšíření známosti velkoknížete Vladimíra zajistil Karel Havlíček Borovský svojí epickou básní Křest svatého Vladimíra.
So	24. 5.	Jana	hebrejský	Starší lidová forma jména Johana, což je ženský protějšek od Johan. Jméno k nám přišlo z německého Johannes. Základem je hebrejské jméno Jochánán "Bůh je milostivý". Jana byla podle Lukášova evangelia žena, které Ježíš uzdravil syna. Nejslavnější nositelkou jména je Jana z Arku, narozená v roce 1412. Ve svých sedmnácti letech korunovala francouzského krále Karla VII. v Remeši. Díky mocenským intrikám byla církví odsouzena jako kacířka k upálení na hranici. Stalo se tak 30. května 1431. Byla prohlášena za svatou.
Ne	25. 5.	Viola	latinský	Pochází z latinského viola "fialka", zdrobnělinou jména je Violeta "fialinka", která se osamostatnila. Viola patří k botanickým jménům stejně jako starší Růža, novější Sněženka nebo Liliana. Viola byla dcera Meška Těšínského z rodu Piastovců, se kterou se oženil král český, polský a uherský Václav II. Přemyslovec. Ten byl ale v sedmnácti letech úkladně zavražděn v Olomouci. V roce 1315 si Viola vzala jednoho z největších čských feudálů v zemi Petra I. z Rožumberka. Zemřela 21. září 1317.