Původ jména

Alexandra byla manželka císaře Diokleciána (284 - 305), který se snažil upevnit římskou říši. Smrt jí v roce 303 přineslo přimlouvání za osvobození důstojníka legií, který nechtěl vzdát předepsané pocty císaři a římským bohům.

Evženie byla dcera císařského náměstka Filipa v egyptské Alexandrii. Nadchla se pro křesťanskou filosofii a po popravení otce odešla s matkou do Říma, kde založili útulek pro přistěhované křesťany a bezdomovce. Za to byla v roce 258 uvězněna a 25. prosince zabita.

Vojtěch Slavník se narodil v roce 956. Stal se biskupem a založil mužský benediktinský klášter v Břevnově. V roce 997 byl zabit. Za své působení v Uhrách a Polsku je nazýván polským a maďarským patronem.

Jiří pocházel z bohaté řecké rodiny, vypracoval se na vysokého důstojníka, sloužil v tělesné gardě císaře Diokleciána. Byl odsouzen za velezradu a 23. dubna 303 sťat. Hned po smrti se stal světcem, je zobrazován jako bojovník s kopím, probodávající draka. Jeho jméno převzala i země - Georgie (rusky Gruzie).

Pro křesťanskou víru je význačný Jan Marek, Petrův sekretář v Římě, jemuž bylo zhruba ve 2. stol. připsáno anonymní evangelium. Jeho ostatky jsou uloženy pod hlavním oltářem benátského chrámu. Sv. Marek se stal patronem Benátek a lev, s nímž bývá vyobrazován, a evangelium se staly jejich znakem.

Význačný nositel jména byl německý král Ota I., zakladatel římskoněmecké říše, roku 962 byl korunován římským císařem. Pod záminkou šíření římskokatolické církve zesílil vojenský tlak na slovanské země.
Křesťanská církev připomíná sv. Ottu, který byl roku 1102 zvolen biskupem.

Jaroslav I. Vladimirovič zvaný Moudrý byl knížetem Kyjevské Rusi v letech 1019 - 1054. Pozval do své země žáky Konstantina a Metoděje, aby zavedli v knížectví cyrilici, umění a slovanskou křesťanskou liturgii.
Jaroslav je i hlavní hrdina jedné z šesti epických básní Rukopisu královédvorského.