jména

	Datum	Jméno	Původ jména	Význam jména
Po	24. 3.	Gabriel	hebrejský	První složka jména je geber, což znamená "silný muž", druhá él se vykládá jako "Bůh". Význam je tedy "muž boží", ale je možný i "přemohl mě Bůh". Gabriel byl jedním ze tří archandělů jmenovaných v Bibli, který zvěstoval v Nazaretu Panně Marii narození Ježíše. Svátek všech tří archandělů Michaila, Gabriela a Rafaela církev světí 29. 9.
Út	25. 3.	Marián	latinský	Marianus je přídavné jméno k Marius, znamená "náležející k římskému rodu Máriů". Původní význem je z latinského masl, mlaris "muž". Marián byl skotský mnich, který se v roce 1077 usadil na předměstí Řezna a opisoval náboženské knihy.
St	26. 3.	Emanuel	hebrejský	Immánú él znemená "s námi bůh". Ženská podoba je Emanuela. Emanuel byl vyznavač křesťanství ze syrské Antiochie odsouzený k smrti za vlastizradu - vysmíval se římským bohům.
Čt	27. 3.	Dita	-	Stejně znějící podoba několika osamostatnělých zkrácenin jmen různého původu. Např: Judita, Edita nebo germánská Dietlind, Dietmunt aj. Žádná Dita se zatím neproslavila.
Pá	28. 3	Soňa	řecký	Základem jména je řecké Sofija, jeho domácká forma Soňa se u nás i v cizině užívá jako samostatné jméno. V češtině se řecká Sofie změnila i na Žofii. Jméno Sofie dostávaly dívky, které byly moudré. Jméno se chápalo křesťany jako zkrácenina Hagia Sofia "Svatá Moudrost". V dnešní den československá husitská církev symbolicky připomíná narození Učitele národů Jana Ámose Komenského.
So	29. 3.	Taťána	latinský (řecký)	Ruská Taťjana se vysvětluje jako ženský protějšek k latinskému mužskému Tatianus, doslova "Tatiům (Tatiové byli starořímský rod) patřicí". Někdy se též odvozuje z řeckého Tattó s významem "rozdělovat". Taťána se svým manželem žili v Ankaře ve Frýgii. Začali vyznávat křesťanskou víru, po čase byli udáni a odsouzeni za vlastizradu. Jméno se rozšířilo díky významnému dílu A. S. Puškina Eugen Oněgin, jehož ženskou hrdinkou je Taťána.
Ne	30. 3.	Arnošt	německý	Pochází ze staroněmeckého ernust "čestnost, rozhodnost, vytrvalost, boj". Začáteční písmeno E se v české variantě změnilo na A. Význačný nositel jména byl biskup Arnošt z Pardubic (1297-1364). Stal se prvním pražským arcibiskupem s právem korunovat krále a královnu. Společně s Karlem IV zahájil zakladatelskou činnost - Nové Město pražské, Karlštejn, klášter Na Slovanech... V Příbrami nechal přestavět dřevěnou tvrz na kamenný gotický hrádek, který dnes slouží jako příbramská galerie.