jména

	Datum	Jméno	Původ jména	Význam jména
Po	3.2.	Blažej	řecký	Jméno nejasného původu, význam se často vykládá ze řeckého blasios "trpící na zápal kloubů", popřípadě z řeckého bleché "bleptavý, breptavý, neopatrný, tupý". Blažej byl biskup v maloasijském městě Sebastě koncem 3. století.
Út	4.2.	Jarmila	český	První složka jména jarý, z níž bylo odvozeno i jaro, znamená "bujný, prudký, silný", druhá složka mil(a) znamená "milující". Celý význam jména "milující prudkost, sílu, bujnost, jaro". Jméno dosáhlo velké obliby koncem 19. století vlivem Máchovy romantické básně "Máj", ve které je Jarmila hlavní ženskou hrdinkou.
St	5.2.	Dobromila	slovanský	Význam obou složek jména je srozumitelný "milující dobro, komu je dobro milé". Rozšířenější je ve slovanském světě jméno Dobromíra. Nositelka tohoto jména byla i buditelka z doby národního obrození Magdaléna Dobromila Rettigová, spisovatelka, autorka oblíbené Domácí kuchařky. Zemřela 31. ledna 1845.
Čt	6.2.	Vanda	polský	Jméno bylo vymyšlené okolo roku 1200 a je odvozeno od názvu řeky Vandalus (pojmenované podle germánského kmene Vandalů). V němčině se též hodnotí jako zkrácenina ženských jmen začínajících Wendel-, které znamená "Polabská Slovanka". Vanda byla podle pověsti dcera knížete kmene Polanů Kraka. Po jeho smrti, kolem roku 700, nastoupila na knížecí stolec.
Pá	7.2.	Veronika	makedonský	Původní řecká podoba jména byla Phereniké. První složkou jména fere je základ slovesa ferein "nést", druhá část níke znamená "vítězství". Celý význam jména je "nositelka vítězství". Veronika se podle ústní tradice jmenovala dívka, která podala Ježíši při jeho cestě na popraviště na kopec Golgotu svoji roušku, do které si utřel pot a krev z obličeje.
So	8.2.	Milada	staročeský	Novější varianta staročeského ženského jména Mlada, Mladena "mladá". Mladku nazývá kronikář Dalimil jednu z bojovnic Vlasty v pověsti o dívčí válce.
Ne	9.2.	Apolena	řecký	Od řeckého Apollónis. Přídavné jméno znamená "náležící (zasvěcená) bohu Apolonovi", může být též chápána jako "světlodárná" za českou podobu "Světla". Jméno označovalo dívku z družiny sloužící v chrámu bohu slunce Apolonovi. Apolonie byla dcerou senátora z Alexandrie, která sloužila křesťanskému bohu, za což byla kolem roku 250 upálena na hranici.