Týden v Q-klubu

Co přineslo uplynulých sedm dní, přinášíme v této rubrice.

Q-klub AMAVET Příbram se intenzivně připravuje na vydávání odborného čtvrtletníku pro OK QRP klub s názvem OK QRP INFO (OQI). Na základě grantu od Nadace Eurotel bude tento časopis vydáván nejen pro QRP radioamatéry, ale také pro děti a mládež, včetně zdravotně postižených. Cílem je předvést jim, jak může být technická konstrukční činnost v radiotechnice zajímavá.

Čtenáři Quido Magazínu se mohou k odběru časopisu OQI přihlásit mailem na adrese info@q-klub.cz. Časopis jim bude dodáván zdarma.

Zde je ukázka ze 48. čísla OQI, které bude Q-klub rozesílat 15. prosince 2002:

Úprava rozhlasového přijímače na komunikační přijímač

Rozhlasové přijímače jsou postaveny na principu superhetu, to znamená, že kmitočet přijímaný (třeba 7 MHz) je převeden ve směšovači na takzvaný kmitočet mezifrekvenční (bývá okolo 470 kHz), který se zesiluje, usměrňuje, opět zesiluje a výsledek pak slyšíme v reproduktoru. Sestrojíme-li oscilátor, který bude mít kmitočet blízký kmitočtu mezifrekvenčnímu a tento oscilátor vhodným způsobem navážeme k detektoru našeho přijímače, uslyšíme ty stanice, které jsme předtím neslyšeli vůbec nebo jen nesrozumitelně.

Stavba oscilátorů je jednou z nejčastějších činností radioamatéra, protože oscilátory jsou součástí jak přijímačů tak vysílačů. Je to činnost velice zábavná ale taky náročná. Každý oscilátor se skládá z laděného obvodu a aktivního prvku - tranzistoru. Vhodným způsobem vytvořená zpětná vazba zajišťuje, že se zapojení rozkmitá. Kmitočet laděného obvodu je daný hodnotami indukčností a kapacit v něm použitých.  

< Schéma záznějového oscilátoru

Největší problémy v radiových konstrukcích bývají s navíjením cívek. Použijeme feritovou tyčinku o průměru 10 mm a délce 100 mm. Na ní navineme divoce 200 závitů Cu vodiče o průměru 0,2 mm. Ostatní součástky jsou běžné: pevné kondenzátory, otočný kondenzátor, rezistory, tranzistor, destičková baterie.

Pro vzájemné spojení součástek použijeme jednu z nejjednodušších mechanických konstrukcí. Z plechovky ze železného pocínovaného plechu nůžkami na plech vystřihneme kousek plechu veliký podle potřeby, pro náš oscilátor je to asi 6 x 11 cm. Narovnáme jej a na takto vytvořenou základní desku budeme pájet elektrické součástky. Součástky rozmístíme na základní desce obdobně jako na schématu, přihlížíme přitom k jejich velikosti a orientaci vývodů. Vývody součástek, které mají být uzemněny (na schématu jsou zakončeny značkou ve tvaru obráceného písmene T), připájíme na desku. Zbylé vývody propojíme navzájem s ostatními součástkami ve vzduchu, takové spoje jsou na schématu označeny černými tečkami. Tomuto způsobu konstruování se v americké literatuře říká Ugly Construction. Je použitelný i v určitých mezních situacích. Představte si například, že budete někdy potřebovat z vyřazených přístrojů a odpadového materiálu nalezeného na skládce postavit vysílačku k volání o pomoc.

K rychlému sestavení experimentálního zapojení není tedy potřeba leptaná a vrtaná destička plošného spoje, je to levné a rychlé. Má to jednu nevýhodu: Kvůli snadnému pájení není možno dávat součástky příliš blízko k sobě, takže taková konstrukce je trochu víc náročná na místo.

< Skutečné provedení záznějového oscilátoru na kousku plechu