Týden v Q-klubu

Co přineslo uplynulých sedm dní, přinášíme v této rubrice.

Kurz Klubu mladých cestovatelů

Dne 2. 8. 2002 v 16 hodin byl rozdáním diplomů ukončen letošní první kurz turistiky a slušného chování v přírodě, pořádaný Q-klubem AMAVET v Příbrami.

Když jsme s Petrem Prausem připravovali osnovu kurzu a návrhy výprav, mysleli jsme na co nejmenší náklady pro rodiče dětí, bezpečnost a zajímavost akcí. Stanovili jsme věkové rozmezí od 7 do 15 let. Bylo mi jasné, že děti zvyklé na videohry a akční filmy budou ve svých požadavcích náročné. Připravil jsem proto program se soutěžemi, testy a "závody". Ukázalo se, že mé předpoklady na náročnost dětí se splnily na 80 %. Jako největší problém se jevil velký věkový a výkonnostní rozdíl dětí. Dva kluci nedosáhli ještě 7 let (po prázdninách půjdou teprve do 1. třídy ZŠ) a nejstarší z dětí půjde do 6. třídy ZŠ. Velmi jsem uvítal, že starší děti se zhostily funkce mých pomocníků a dívka byla nakonec "zdravotnicí". Každý den jsme tábořili (2x v lesoparku na Padáku a 2x na Litavce). Děti jsem učil vařit jednoduchá jídla na vařiči na pevný líh (ohně jsme pro zákaz rozdělávání nedělali). Stavěli jsme stan na čas a kvalitu (podle věkových kategorií). Vždyť táborníci večer a v dešti moc času nemívají. Po cestě na tábořiště jsme hráli hry (na prospektory, hledání pokladů, ošetřovali zraněné, orientační závod ap.) Navštívili jsme také skanzen Hornického muzea, kde jsem jim podal výklad úměrný jejich zájmu a věku (děti si vyžadují dělat ve vyprávění akční "střihy"). Výlet na Litavku jsme ukončili trampským pětibojem (házení 5x šiškou na cíl, přenášení kastrůlku s vodou na čas, běh poslepu vymezeným koridorem, běh pozpátku a určení světových stran podle buzoly (děti si azimut losovaly).

Celý týden bylo velké vedro, odložili jsme proto celodenní výpravu na pátek. Děti se rozhodly pro výpravu na poslední bojiště II. světové války na Slivici. Kluci z Jeruzaléma nám vyprávěli, co si zapamatovali z rekonstrukce bitvy 12. 5. 2002 (kde stáli fašisté, kde čekali partyzáni, kdy přijela Rudá armáda). Já jsem je doplnil a upřesnil dle literatury. Potěšilo mě, že se děti vzorně chovaly u pomníčku i na hřbitově na Slivici. Ochotně natrhaly polní květiny, kterými jsme pomníček ozdobili. Během kurzu jsme "poklad" nenašli, ale určitě jsme se vzájemně mnoho naučili (děti našly nové přátele, vzájemně si pomáhaly, já zase pochopil jejich zájmy a upevnil jsem si sebeovládání).

Mgr. Evžen Hnízdo
geolog a cestovatel