Obvykle se tvrdí, že menší druhy se dožívají okolo jednoho sta a velké až přes dvě stě let, ale doložitelné jsou pouze některé případy.
Z obřích želv jsou známé údaje spíše pro druhy ze skupiny žijících původně na ostrovech v Indickém oceánu, i když dnes z nich přežívá pouze Geochelone gigantea z ostrova Aldabra, ale na počátku novověku bylo těchto druhů podstatně více. Po objevení byly želvy rychle zdecimovány lovem a jejich zkáza byla obvykle dokončena intreodukcí druhů zvířat (např
. psů, prasat). Většina druhů želv tak rychle vymizela.Ulovená zvířata byla však také rozvážena živa na různá místa a často posloužila jako dary. U takových kusů můžeme poměrně dobře určit stáří, přesněji řečeno dobu, kterou v novém domově žila.

želva sloní
Jestliže budeme z různých analogií předpokládat, že hranice senility pro velké želvy je 200-250 let, mohou se nám zdát téměř nesmrtelné. Ovšem je také neoddiskutovatelné, že je tato doba dost dlouhá na to, aby se jí dožilo jen minimum želv. Ostatní zahynou mnohem dřív jiným
způsobem. Opravdu průkazný by byl proto jen řízený pokus založení na sledování přiměřeného počtu vybraných zdravých jedinců.Z výše uvedeného je zřejmé, že studium délky života želv není snadný úkol již proto, že asi nikdo nemá genetické předpoklady a ani shánění grantů na takový úkol to nebude snadné. Kdo by chtěl čekat na jedinou publikaci 250 let
Převzato z: Vesmír (2/2000)