V úterý 16. ledna 2001 se a kulatého stolu na téma Nemoc šílených krav sešla nejen řada odborníků, ale mezi návštěvníky byli tentokrát kromě novinářů v nebývalé míře zastoupeni také lékaři a někteří další, kteří se ať již přímo, nebo zprostředkovaně mohou dostat do kontaktu s problémem, který doslova hýbe Evropou. Každý den se mění a doplňují informace nejen o rozsahu, ale zejména o možných příčinách výskytu BSE.
Česká republika se zatím může pyšnit výlučným postavením země, v níž se až dosud nevyskytl jediný případ nemoci šílených krav. Situace se však denně mění, a tak jedna z velmi podstatných informací, již zazněla z úst jednoho z hostů kulatého stolu, MVDr. Pavla Bočana, CSc., primáře Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice, byla, že Česká republika připravuje obdobný krizový plán jako země EU. V červenci má začít pracovat právě v Thomayerově nemocnici Národní referenční laboratoř pro Creutzfeldt-Jakobovu nemoc a na neurologickém oddělení stejného pracoviště vznikne klinická jednotka schopná nemoc přesně diagnostikovat. V průběhu dopoledne bylo řečeno mnohé z toho, co je dnes a denně frekventováno v tisku, nicméně podstatné bylo vysvětlení, jakým způsobem může dojít a dochází k propuknutí choroby, na niž dosud není vyvinut účinný lék, tj. k usídlení smrtících prionů ve tkáních. Prof. MVDr. Zdeněk Pospíšil, DrSc., z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno mj. uvedl, že prion má mimořádně vysokou odolnost vůči teplotám, nevadí mu ani ultrafialové záření a organizmus proti němu neumí vytvářet protilátky. O souboru opatření, jež by měla zamezit výskyt a šíření BSE České republice, hovořil MVDr. Josef Holejšovský, ústřední ředitel Veterinární správy Praha. Po úvodních slovech všech hostů kulatého stolu následovala velmi dlouhá a místy vzrušená diskuse, svědčící o závažnosti problému, jehož rozměry skutečně přerůstají hranice.