Třetí stavební kámen kosmické stanice

Kdyby se býval start ruského obytného a servisního modulu Zvezda ještě více pozdržel, měly Spojené státy v plánu vytvořit tuto část samy. Nakonec ale modul 12. července odstartoval. Pro ruskou kosmonautiku to byla nejdůležitější událost roku. Cenu Zvezdy ve výši 300 milionů dolarů hradilo Rusko (na rozdá od prvního dílu Zarja, na nějž poskytla prostředky Amerika). Tři sta milionů dolarů se nemusí zdát mnoho, když to srovnáme s celkovou sumou 96,4 miliardy dolarů (tolik má podle odhadů stát celá Mezinárodní kosmická stanice). Při další výstavbě má však tento třetí modul klíčový význam, poskytuje možnost ubytování pro kosmonauty a přemístění celého objektu na vyšší oběžnou dráhu. Start modulu byl v uplynulých dvou letech odložen celkem šestkrát, což velice pozdrželo výstavbu a všem dalším patnácti státům, které se na ní podíleli, hodně pocuchalo nervy. Však také představitel NASA po 12. červenci velice ocenil, že Rusko při svých svízelných ekonomických poměrech nakonec svému závazku přece jen dostálo. Následovaly další obavy, jestli modul úspěšně zakotví u dvoudílného "zárodku" Mezinárodni kosmické stanice. Kdyby se to nepodařilo, byli připraveni kosmonaut Nikolaj Budarin a Gennadij Padalko odstartovat ke stanici a modul připojit ručně. Mimo jiné byli Američané znepokojeni tím, že se v Rusku ozývaly hlasy proti účasti na výstavbě stanice, které požadovaly, aby se peníze raději věnovaly na udržení Miru v chodu, a tím byla zachována velmocenská pozice Ruska v kosmu. Ředitel Ruské letecko-kosmické agentury Jurij Koptěv však nyní prohlásil: "K Miru máme dobrý vztah, ale k Mezinárodní kosmické stanicí ještě lepší. Zaměříme se na ni přednostně." Připomeňme, že Mezinárodní kosmická stanice bude tvořena 36 moduly o celkové hmotnosti 470 tun, dosáhne délky 88 m a rozpětí slunečních baterií 110 m. Trvale na ní bude moci pobývat sedm osob, ale při návštěvách ze Země se jich tu umístí až patnáct. Rusko by se mělo podílet na konstruování devíti modulů a zajistit start několika desítek kosmických lodí typu Progress a Sojuz. Modul Zvezda má hmotnost 19 tun. S panely slunečních baterií je široký 30 m a dlouhý 13 m. Je vybaven autonomními systémy zdrojů energie i spojení a vlastním motorem, který mu umožňuje manévrovat s celou stanicí, a nejmodernějším palubním počítačem, jenž byl dodán Evropskou kosmickou agenturou. Obytná část se 14 okny je tvořena osobními kajutami, sprchami, kuchyní, kde je i lednička, sportovním zařízením a jídelnou. Modul nakonec úspěšně přistál 26. července na oběžné dráze ve výši 370 km. Ihned po spojeni se představitelé Ruské letecko-kosmické agentury a amerického úřadu NASA dohodli, že první tříčlenná posádka - dva Rusové a jeden Američan – od - startuje k této stanici letos 30. října.

Převzato z časopisu Vesmír č. 9/2000