Našeho patnáctiletého instruktora mechatroniky Adama Vincoura jsme vyslali na Slovensko, aby reprezentoval Q-klub Příbram a AMAVET. Mimo soutěž tam vystavoval spolu se svým kamarádem Martinem jejich společný výtvor, model nápojového automatu, zhotovený ze stavebnice FISCHERTECHNIK.

 Adam referuje:

Po příjezdu všech pozvaných do Bratislavy byl slavnostní oběd ve Slovenském rozhlase (předkrm, polívka, hlavní chod, zákusek MŇAM!). Pak nás autobus odvezl do Tater. K Tatrám jsme přijely až za tmy, hotel jsem našly v 23,00. Dokonce tam na nás čekali i s teplou večeří (MŇAM!). Pokoj byl nádherně vybaven (i kabelovka).

Ráno jsme se vydali busem na Štrbské Pleso, odtud pjéšo na Popradské Pleso. Bylo nás tam asi 40 z různých zemí. Večer jsme měli diskusi ve francouzštině, němčině, angličtině a španělštině. Druhý den jsme měli jet lanovkou na Lomnický štít, nic z toho ale nebylo z důvodu počasia. Tak jsme šli do jaskyní, jméno som zabudol. Tretí deň sme navštívili Kežmarok, drevený kaštiel a hrad. Pak jsme nakupovali suvenýry.

Po příjezdu z Tater do Bratislavy šli jsme do komplexu Istropolis na večeru. Poté jsme šli na výstaviště instalovat projekty. V 22,00 jsme se ubytovali v hotelu (internát Výzkumný Ústav Zváračský) asi 15 minut pjéšo od výstavište. Dva dvoulůžkové pokoje se společným příslušenstvím.

V 7,00 byla snídaně, oproti stravování v Tatrách to bylo šílené. (Tatry raňajky: švédské stoly, Bratislava snídaně: jeden rohlík s máslem a s marmeládou) po té‚ byl odchod na výstaviště. Potom co jsme si dodělali projekty, jsme se přesunuli na slavnostní zahájení do malého kino sálu v Istropolisu, kde mněl proslov i pan ministr Ivan Ftáčnik.

Na výstavě bylo přes 300 vystavovatelů a 250 projektů. Většina projektů byla spíše ekologická, biologická a chemická. S vyjímkou dvou velmi slabých projektů jsme byly jediný technický projekt. Predváděli sme náš nápojový automat a další prístroje ze stavebnic FischerTechnik, jako převodovky, senzorový robot apod. Dva kluci, co jeli s námi a s paní Zralíkovou byli z Jablonce, jeden předváděl svůj projekt Tis červený a druhý měl projekt o vykopávkách.

Projevil o nás zájem fotograf z deníku Práce. Návštěvnost byla dobrá nikoliv však vynikající. Kvůli velkému počtu vystavovatelů byla zhoršená organizace (nedostatek židlí, stolů, el.přípojek). Obědy a večeře se podávaly v Istropolisu, strava lepší než ve školní jídelně jinak nic moc ale dávali moc malé porce (průmněrná porce pro dospělého člověka je 3-4 krát větší). Slavnostní ukončen bylo opět v malém kinosále s vyhlášením třináci nejlepších ze soutěžních projektů (ceny nebyly).