Stručný obsah soutěžního projektu, regionální kolo VII. ročníku soutěže Quidex 2000 v Příbrami

Historie důlní činnosti v okolí obce Zahořany na Berounsku

Serverozápadně od Králova Dvora se nachází obec Zahořany. Je známa nalezištěmi zkamenělin již z doby Barrandovy, například takzvaný Zahořanský stratotyp po levé straně při výjezdu z Králova Dvora. V okolí Zahořan však nenajdeme pouze stopy po hledání zkamenělin, ale i stopy po důlní činnosti. Řada důlních děl byla z bezpečnostních důvodů zasypána, v terénu najdeme pouze odvaly a jsme odkázáni na zápisy v kronikách a archivech, případně zprávy místních obyvatel.

Cíl práce
Stará důlní díla jako svědci technické dovednosti našich předků a jejich snah po odhalení zásob místních nerostných surovin nenávratně mizí, proto si práce klade za cíl shromáždit údaje o stopách po důlní činnosti v okolí Zahořan.

Prohlídkou, změřením a zakreslením přístupných děl

Zakreslením a prohlídkou odvalů, sběrem hornin a nerostů

Vyhledáním informací o důlních dílech v odborné literatuře, v obecních kronikách a archivech, rozhovory s pamětníky v obci

Zařazením důlního díla do souvislosti s geologickými poměry okolí Zahořan. Odhad pravděpodobného účelu díla, pokud se o něm nedochovaly údaje

Doposud byly nalezeny tyto stopy po důlní činnosti

1. Na jižním svahu zalesněného kopce Na Dedři, je ještě přístupná štola, kterou lze při zachování určitých bezpečnostních pravidel s odborným dohledem projít.
Jednalo se o průzkumnou štolu 50 m dlouhou na hledání patrně železné rudy.

2. V lokalitě Na Berounsku pod lesem na svahu kopce Děd se nachází plochy označené v katastrální mapě jako plochy ostatní. Jedná se o křovím zarostlý, nerovný terén, pod jehož mezí je rozsáhlá mírně svažitá louka. Louka a obdělávané plochy jsou ohraničeny roklemi. Zvláště rokle směrem k Berounu je nápadně hluboká.
V této rokli byly vybudovány kaskády zpevněné opracovanými kameny. Na jednom z nich čteme "No. 2 a letopočet 1894".
Rokle sloužila zřejmě k odvádění povrchové vody. Jak souvisí s okolní důlní činností zatím nevíme. Možná odváděla i vodu čerpanou z dolů.

3. V lokalitě Na Berounsku, na okraji lesa asi 5 metrů od rokle směrem k Berounu nacházíme stopy po zasypané šachtě. Podle sdělení pamětníků to byla svážná štola se sklonem kolem 45 stupňů na těžbu železné rudy, vyražená kolem roku 1911 a dlouhá asi 25 m.

4. V lokalitě Na Berounsku, přibližně uprostřed louky najdeme haldu šedé, silně zvětralé břidlice, v níž jsou viditelné zlomky lesknoucích se krystalů sádrovce. Původ haldy se nám zatím nepodařilo zjistit. Názory na původ odvalu se různí:

a) Halda byla navezena materiálem z jiné lokality. Důvod ?
b) Halda vznikla zvětráním vytěžené hlušiny při hledání uhlí podobně jako na Lísku u Berouna.


Projekt vznikl v 04.99 do 03.2000 zpracováním dostupných údajů regionálního charakteru. Práce na projektu nadále pokračují.

Štola Na Debři - vstup
Štola Na Debři - vstup

Ve štole Na Debři
Ve štole Na Debři


Minerály nalezené ve štole Na Debři a na odvalu

Křemen
Křemen

Epsomit
Epsomit

Limonit
Limonit

Zpracovatelé:

Aleš Jahodka, žák 8. třídy 1. ZŠ v Králově Dvoře (vpravo)

Iva Vyhnánková, žákyně 5. třídy 1. ZŠ v Králově Dvoře (uprostřed)

Jan Vyhnánek, žák sekundy Gymnázia v Berouně (vlevo)

Autoři
Autoři


Kontaktní adresa:

Jan Vyhnánek
Nad stadionem 345
267 01 Králův Dvůr u Berouna