Jednoho krásného jarního dne v dubnu 1868 se narodil Theresii hezký baculatý chlapeček, který měl být v budoucnu mým dědečkem. V domě č. 8 bylo mnoho radosti, ale zároveň i smutku, protože nový příchozí chlapec pojmenovaný Anton Josef neměl mít nikdy otce, o kterého by se v životě mohl opřít.

Na listinách, které nás všechny provázejí životem, nebyly nikdy žádné údaje o otci malého Antona. Bezpochyby Theresia věděla kdo je otcem jejího dítěte, ale nebylo to důležité vědět, až o 70 let později. Za okolností, které nyní nechci rozvádět kdy se ukázalo, že otcem by snad mohl být jeden Anton Karl Schramme. Nevíme o něm moc, ani to zda tím otcem skutečně byl. Ale věřme tomu, že byl.

Byl jedním z velké rodiny Schrammů, kteří pocházeli z Grulichu, Landskronu a Hohenstadtu, všechna tato města byla blízko Lipky. Byli to převážně obchodníci, na rozdíl od Prausů. A jeho mateřským dědečkem, byl jeden Johan Morawek (není to první české jméno, které se tady objevuje) který byl mistrem pivovarnickým v Hohenstadtu.

Na hřbitově v Lipce není v dnešní době žádné jméno Schramm, ale je jich hodně pochovaných v Grulichu. Většina z nich se zabývala obchodem a jeden z nich byl nadřízeným tajemníkem na c. k. ministerstvu ve Vídni.

"Náš Schramme" byl známý jako cukrář, majitel hotelu a obchodník s dobytkem. Ačkoli pravděpodobně dosáhl těchto znalostí až v pozdějším věku, tyto profese byly v této rodině běžné. V každém případě nebyly o něm nalezeny žádné stopy ani v Lipce ani v Grulichu. Zdá se, že zcela zmizel.

Stejně jako Theresia Juliana, o níž rovněž není zachována žádná stopa. Víme, že Anton, její syn, vyrostl ve statného mladíka, který opustil Lipku a stal se kovářem. Nevíme, zda byl vychován svou matkou nebo svými prarodiči. Co se stalo s Theresou? Nevíme. Můžeme se jen domnívat. Například:

Zůstala svobodnou a žila se svými rodiči a vychovávala svého syna a později tiše zmizela nebo se snad odstěhovala z Lipky, provdala se a měla další děti?

Stala se jeptiškou? Přidala se k řádu jeptišek v klášteře v Grulichu a zanechala svého syna ve výchově svým rodičům?

Jestliže se provdala a převzala jméno svého manžela, byl by to důvod, proč se po ní ztratily všechny stopy. Kdyby se stala jeptiškou, jakkoli se to zdá nepravděpodobné, bylo by to vysvětlení, proč nemohla být její stopa dále zjištěna. Klášterní zeď by tiše a navždy uzavřela její tajemství.

Vše co víme je, že zemřela v Grulichu v roce 1913 ve věku 70 let a že není pochována pod svým dívčím jménem. Ať se s ní stalo cokoli, vzala své tajemství s sebou a nikdy se nikdo z nás s jistotou nedozví, zda by bychom neměli nosit jméno Schramme, na místo toho které nosíme.