Výstava Duch informatiky

Výstava Duch informatiky Q-klub 1. - 14. listopad 1999 Jak ten čas letí. Zdá se jakoby to bylo včera co jsme se vrátili z výstavy Invence '99 a přivezli si s sebou, kromě nejrůznějších zážitků a nových poznatků také francouzskou expozici nazvanou "Duch informatiky". Dnes již však u nás tato expozice "bydlí" déle než týden a budeme se s ní pomalu loučit. Dříve než se s ní ale rozloučíme, představíme Vám ji trochu blíže.
	Tak takhle vypadá "Duch informatiky" v celé své kráse. Tuto fotografii jste však již mohli vidět v minulém čísle Quido Magazinu, kde jsme uveřejnili malý fotoseriál z instalace této výstavy, či spíše z našeho trošku svérázného způsobu oslavy státního svátku. Co však ani ti nejbystřejší z vás vidět nemohli, je zaměření této výstavy. Jak již název napovídá, výstava je zaměřena na informatiku, zjednodušeně řečeno na svět počítačů a jejich využití. Klade si za cíl seznámit návštěvníka se základními principy, jevy a fakty běžně se vyskytujícími ve výše zmíněné oblasti. Expozice je rozdělena na dvanáct stolů a každý z těchto stolů na dvě tématické poloviny. Každá tato "polovina" se snaží velmi zajímavým, hravým a názorným způsobem návštěvníkovi něco vysvělit či ho něco nového naučit.

Ke každému exponátu je připojen vysvětlující text, případně je také uveden příklad a jeho řešení.
	Zde máme za úkol vyluštit text zapsaný v ASCII kódu. Že nevíte, co to ten ASCII kód je? Pak vězte, že jde o kód používaný počítači k vyjádření jakéhokoliv písmena, čísla či znaku. Tento kód používá 8 binárních jednotek (jedniček a nul) neboli bitů, které tvoří dohromady jeden bajt. ASCII je zkratkou slov: American Standard Code for Information Interchange.
	Tento programovatelný kalkulátor si "myslí" jedno číslo z intervalu 0 - 1000. Vaším úkolem je nalézt toto číslo na co nejmenší počet pokusů. Nejde zde však pouze o nějaké "hádání" čísel, protože chceme-li nalézt řešení pokaždé po méně než deseti pokusech, musíme použít algoritmus. S pomocí dobrého algoritmu lze problém rychle a vždy vyřešit.
	Roztřídit dokumenty, knihy, jména, kódy či jiná data je běžná každodenní rutina, která se nám zdá jednoduchá. Automatické třídění je ale složitější, hlavně při větším počtu informací. Je možné použít různé typy třídicích algoritmů. Nejlepší jsou ty, které jsou rychlé i při velkém počtu tříděných prvků. Zde máme roztřídit různě dlouhé "špagety" pomocí třídicího stromu..
	Víte, že obrázky na které se právě díváte na Vašem monitoru, jsou tvořeny velkým množstvím miniaturních bodů? Tyto body se nazývají pixely. Čím větší je množství těchto pixelů, tím je obrázek detailnější, ale také, bohužel, náročnější na paměť počítače. Přesnost digitálních obrazů je definována počtem pixelů, tzv. rozlišením. Zde se máme pokusit z těchto bodů dotvořit obrázek.
	Tak jako v tomto bludišti jsou informace procházející Internetem rozděleny do částí a často cestují po síti rozdílnými cestami. Tyto části jsou seskupeny až na místě příjmu a znovu dány dohromady tak, aby z nich bylo možné rekonstruovat původní zprávu. Jedná se o komunikaci "po částech" - tyto části se nazývají pakety. Zde můžeme zkusit odhadnout a řídit cestu, po které tyto pakeky putují.
	Klasické telefonní sítě, optická vlákna, kabely... co je nejlepší a nejrychlejší pro přenos informací po Internetu? Od zvoleného způsobu přenosu se odvíjí i rychlost, kterou požadované informace získáme. Čím jsou komunikační "trubky" širší, tím rychleji data získáme. Nezapomeňte, že platí: Rychlost celku závisí na nejpomalejším článku řetězce. Zde se můžeme přesvědčit, jak to s onou "šířkou trubek" a objemem přenesených dat doopravdy je.
	Robot nebou automat musí, stejně jako člověk, dokázat koordinovat své pohyby. Robot navíc musí dokázat rozpoznat překážky a překonávat je. K naprogramování robota je třeba brát v úvahu prostředí, ve kterém se bude pohybovat a které bude objevovat. Naprogramovaný přístroj může být automatem, nebo pokud je vybaven čidly, robotem. Zkuste se na chvíli vžít do role programátora takového přístroje. Nebo snad do role robota?
	Informatika zaplavuje náš život a činí automaty a roboty schopnými reagovat na podněty podobně jako bychom reagovali my. Dnešní výzkum v oblasti informatiky se inspiruje fungováním mozku a uvádí do provozu takzvané "neuronové sítě". V blízké budoucnosti již bude počítač schopen odpovědět i na lidský pohled. Tento robot umí zatím reagovat "pouze" na zvukové povely.
	Každá informace zadaná počítači je kódována do binárního jazyka a následně rozdělena do nepatrných jednotek nazývajících se bajty. Světelná plocha přístoje na obrázku je složena ze sedmi čárek a jednoho bodu - ty dohromady představují jeden bajt. Ten umožňuje vyjádřit jakékoliv písmeno, číslici nebo znak pomocí numerického kódu. Toto je princip digitálního zobrazení, které známe například z hodinek. Jaký kód zde musíte zadat, aby se zobrazil požadovaný znak?
Tak to byla opravdu nepatrná část informací, které se na výstavě můžete dozvědět. Není nic neobvyklého, když někteří návštěvníci stráví prohlídkou exponátů více než 2 hodiny. Pokud to nemáte do Příbrami daleko a chcete se něco nového dozvědět nebo naučit, neváhejte a přijďte se i VY podívat, jak ten "Duch informatiky" doopravdy vypadá. Rozhodně takto stráveného času nebudete litovat.